Ze zavedení teritoriality exekutorů se stalo dle Benešové drama.

Vážení klienti, milí čtenáři, zavedení místní příslušnosti exekutorů je zase ve hře. Poslanci navrhli při druhém sněmovním čtení už upravené vládní novely příslušných zákonů taktéž např. omezení zabavování movitých věcí a v případě nižších dluhů uzákonění povinnosti umožnit dlužníkovi splátkový kalendář. O obdobě předlohy budou poslanci hlasovat zřejmě v měsíci březnu.

Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny již dříve teritorialitu exekutorů odmítl. Skupina poslanců v čele s Piráty znovu prosazuje místní příslušnost podle krajů. Ve hře je rovněž teritorialita pouze u spotřebitelských dluhů, kterou nabídl Marek Výborný (KDU-ČSL). Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit. Zavedení tzv. teritoriality podporuje dlouhodobě exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí. „Zákon je pro mě docela drama," uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Poukázala na to, že Sněmovna schválí pravděpodobně úplné jiné znění, než sepsalo ministerstvo. Analýza ale podle Benešové ukázala, že situaci se kolem exekucí lepší. Ministryně si také vyžádala delší čas na ministerské prostudování navrhovaných úprav.

Výše uvedený výbor už přitom dřív vyškrtl z novely ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit finanční náklady řízení. Šanci dal výbor dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Dlužníkům vůči státu by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Navíc by se mohly zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz. Výbor navíc chce, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok. Mohlo by se také snížit penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění.

Vládní novela mj. předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Někteří poslanci ale chtějí zálohu vyškrtnout, jiní omezit ji na určitý okruh pohledávek a dát věřiteli právo požádat o odpuštění zálohy. Předloha zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Podle výborových úprav by tento princip v případě vícečetných exekucí neměl dopadat na ty pohledávky, které takzvaně čekají v pořadí.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů Česká justice a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista