Za půjčku 50.000 Kč mohou lidé dát až o 95.000 Kč víc.

Vážení klienti a čtenáři, za roční půjčku 50.000 korun, která se má vrátit ve 12 splátkách, mohou lidé zaplatit až přes 95.000 korun navíc. Prodlení při splácení je pak může vyjít na další desetitisíce korun. Ukázala to analýza podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů u 35 bank a nebankovních společností, kterou vypracovala společnost Člověk v tísni. Žebříček bank a nebankovních společností má občanům pomoci při rozhodování o tom, zda a od koho si peníze půjčí. Odborníci sledovali 15 kritérií. Zaměřili se na náklady půjčky, sankce při zpoždění splátek, vstřícnost ke klientům a dostupnost a srozumitelnost informací. Šlo o částku 50.000 korun, která se má vrátit ve 12 splátkách.

Společnost Člověk v tísni index úvěrování sestavuje před vánočními svátky. „Bohužel, i když před tím opakovaně varujeme, se stále najde dost lidí, kteří se rozhodnou udělat si štědré Vánoce na dluh," sdělil vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Poskytovatel mohl získat až čtyři hvězdičky. Toto nejlepší hodnocení dostalo osm bank a společností. Sedm poskytovatelů má tři hvězdičky, sedm dvě hvězdičky a šest jednu. Zbývajících sedm společností zůstalo bez hvězdy. Podle dluhových poradců by si žadatel o úvěr měl případně vybrat z čtyř- či tříhvězdičkových poskytovatelů, poskytovatelům bez hvězdy by se měl rozhodně vyhnout.

„V případě nejnižší cenové nabídky přeplatí člověk modelový úvěr o zhruba 1 700 korun, u nejdražšího poskytovatele zaplatí přes 95.000 korun," uvedla společnost Člověk v tísni. Při půlročním prodlení se splátkami mohou pak úroky činit až kolem 45.000 korun. Podle autora indexu Davida Borgese se u víc než poloviny sledovaných společností dodatečné náklady při nesplácení vejdou do 15.000 korun, tedy asi do třetiny vypůjčené částky. „Náklady překračující tuto úroveň považujeme již za příliš vysoké," prohlásil Borges.

Finanční problémy kvůli vysokým zálohám energií by lidé podle dluhových poradců měli řešit jinak než úvěrem. Spíš by se měli pokusit omezit jiné výdaje, které nejsou nezbytné. Pokud to nepomůže, měli by požádat o dávky. „Je to lepší než pád do dluhové pasti," poznamenal Borges. Experti očekávají, že by mohlo přibýt i těch, kteří si budou brát půjčky na splácení hypoték. V případě nezvládání hypotečních splátek autor indexu radí požádat banku o prodloužení hypotéky. „Zaplatím sice o něco více na úrocích, ale stále budu mít střechu nad hlavou. A pokud se moje situace časem zlepší, při nejbližší refixaci budu moci splácení úvěru opět zrychlit," uzavřel Borges.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista