Vymáhání dluhů ze spotřebitelských úvěrů nekončí neplatností rozhodčích doložek!

Vymáhání dluhů ze spotřebitelských úvěrů nekončí neplatností rozhodčích doložek!

Vážení čtenáři, jak napovídá název této aktuality, v dnešním článku přinášíme velmi důležité pojednání pana Jindřicha Gintera o exekucích ve formě osvěty, které vyšlo v deníku Právo (v příloze "Zpravodajství"). Vždyť výkup nemovitostí je především o osvětě a pomoci lidem v nouzi.

V žádném případě nechceme a ani nepodporujeme tzv. rozhodčí doložky (zvláště ty neplatné, kde by mělo dojít k plošnému zastavení exekucí), o kterých jsme Vás informovali na našich webových stránkách: https://www.expresvykup.cz/ v uplynulých aktualitách, nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že i přes zmíněnou rozhodčí doložku, se může věřitel (např. inkasní agentura, resp. splátková společnost) obrátit na civilní soud, a nemusí se vůbec vydat „Anabází“ rozhodčího nálezu, který se později může jevit právě jako velmi problematický. Bohužel na tuto skutečnost advokáti dlužníků často zapomínají, popř. o ni dlužníky schválně ani neinformují, a to i při zásadě (cit.): „Audiatur et altera pars“ („Budiž slyšena i druhá strana“).

Neplatiči spotřebitelských půjček bývají často uváděni v omyl některými advokáty dlužníků, kteří si z plošného hájení lidí v exekucích udělali živnost. Povinným (dlužníkům) totiž naznačují, že jestliže soudy smetly zpětně rozhodčí doložky, tak tím končí vymáhání. Tak to ale není, upozorňuje Exekutorská komora i řada právníků. „Rozhodčí doložka sama o sobě je tradiční právní nástroj, který slouží k tomu, aby strany sporu nemusely chodit k soudu. To, že je soudy zpětně u spotřebitelských smluv víceméně zneplatnily, je jedna věc, ale to ještě neznamená, že by tím přestal existovat dluh jako takový,“ konstatoval Karel Havlíček, právník a zakladatel Stálé konference českého práva, která se vymahatelnosti práva dlouhodobě zabývá. Rozhodčí doložka stanoví ve smlouvě, že když dojde ke sporu, např. když klient neplatí včas, tak rozhodnutí o uznání dluhu nevydá soud, ale privátní (soukromý) rozhodce. Z toho vzniká exekuční titul a soudní exekutor může pohledávku vymáhat v exekučním řízení. Je to rychlejší, než když exekuční titul vydá soud. Jenže v minulosti rozhodčí doložky zneužívali i lichváři, zabalené v hezkých názvech a slovech. Půjčili lidem na obří úrok a poplatky, celou smlouvu měli nastavenou tak, že se stačilo o den zpozdit se splátkou, rozhodce spřízněný s věřitelem (často tuto činnost provozovali někteří advokáti) na to dal razítko a už byl třeba byt či rodinný dům v hrsti věřitelů. Nejvyšší i Ústavní soud proto v minulosti rozhodčí doložky ve smlouvách se spotřebiteli de facto zrušily. Rozhodly, že nestačí, když je rozhodčí doložka formulována obecně. Předem musí být jasně určena osoba rozhodce a rovněž skutečnost, za jakých okolností „Se k němu jde“.

Rozhodnutí mělo zpětnou účinnost, takže i řada standardních úvěrových (tzv. nebankovních institucí) se dostala do svízelné situace. Klient neplatí, věřitel se chce co nejdříve dostat k exekučnímu titulu, ale doložka je neplatná. Exekuce rozjeté na základě rozhodnutí rozhodce (to může být v podstatě kdokoliv, a to bez ohledu na vzdělání) tak musely být zastaveny. „Věřitel se ale může s pohledávkou obrátit na soud a ten může exekuční titul vydat,“ konstatuje Havlíček. Trvá to pak pro věřitele sice déle, ale dlužníkovi o to více vzrostou právní náklady, které jdou k jeho tíži. Je pravda, že u řady pohledávek to věřitelé vzdali a odepsali je, ale u některých ne a jdou do druhého kola. „Z vyjádření některých komerčních subjektů mohl vzniknout dojem, že dluhy vzniklé z neplatných rozhodčích doložek není nutné hradit. Povinnost hradit dluh ale nesouvisí s rozhodčím ani exekučním řízením, právním důvodem existence dluhu (a povinnosti jej hradit) je úvěrová či jiná smlouva,“ připomíná i Exekutorská komora. Dluh z úvěrové smlouvy nezmizí pouze tím, že bude zastavena exekuce, vedená na základě vadného rozhodčího nálezu. Dlužník v takovém případě musí počítat s variantou, že věřitel svůj právní nárok na zaplacení dlužné částky (např. splátky úvěru) opětovně uplatní, tentokrát cestou civilních soudů.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (Zdroj: Ginter, J. Vymáhání dluhů z půjček nekončí neplatností rozhodčích doložek. Deník Právo, dne 25. května 2019, s. 9)

Bc. Jaroslav Oborný, obchodník s nemovitostmi