Výbor odmítl odebírání části dávek neplatičům pokut.

Vážení čtenáři, milí klienti, senátní Výbor pro sociální politiku doporučil dne 10. 8. Senátu zamítnout návrh skupiny zákonodárců, aby občané, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané přestupky, mohli přijít o část dávek, konkrétně o část doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí. Úřady by jim z těchto dávek strhávaly neuhrazené pokuty. Kritici z řad členů výboru poukazovali např. na skutečnost, že návrh je diskriminační a nepřináší „žádné ovoce". Senát bude o legislativní novele zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, jednat na své 15. schůzi, která bude zahájena dne 18. srpna.

V souladu s novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi by úřady snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli rovněž ti, kdo nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí. U tolerování a podpory záškoláctví by podle předlohy platil pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost". U ostatních přestupků by byly postihy strhávány z dávek při třetím a dalším prohřešku. Obce by ale mohly požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a současně se jedná o pachatele s minimální snahou se napravit. Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.

Návrh podpořil např. senátor Jiří Vosecký. S ohledem na to, že postih by se týkal i neplnění školní docházky, zdůrazňoval, že je nutné věnovat se vzdělávání mládeže a starat se o to, aby mládež chodila do školy. „Je potřeba přitvrdit, naprosto s tím zákonem souhlasím," řekl senátor Rostislav Koštial. Zákon je podle něj zaměřen proti lidem, kteří porušují pravidla. Zpravodajka MUDr. Jitka Chalánková taktéž doporučovala předlohu schválit. Uvedla, že situaci ve vyloučených lokalitách měla řešit vláda a měla by ji řešit komplexně, což se ale podle ní nestalo. Poznamenala, že počet sociálně vyloučených lokalit vzrůstá stejně jako počet občanů, kteří v nich žijí. Naproti tomu Mgr. Adéla Šípová předlohu kritizovala a navrhla ji zamítnout. Návrh se podle ní chová diskriminačně vůči některým lidem a je zaměřen vůči těm nejchudším, kteří nebudou mít z čeho žít. Upozorňovala, že není uspokojivě vyřešena přezkoumatelnost příslušného rozhodnutí, a budou tedy panovat značné rozdíly v přístupech jednotlivých obcí. „Ty důsledky jsou tak zhoubné, že pro to prostě nemůžu zvednout ruku," prohlásila předsedkyně Výboru pro sociální politiku Mgr. Miluše Horská. Problém se podle ní nemá řešit jednorázovým a špatným řešením. Navrhovaná novela není komplexním návrhem, a navíc obchází přestupkový zákon. Též její kolegyně Mgr. Šárka Jelínková poukazovala na to, že novela postihne i děti a další rodinné příslušníky těch, kteří páchají trestnou činnost.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Senátu a Advokátního deníku)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista