Tuzemské domácnosti přišly kvůli pandemii průměrně o 13.000 Kč.

Vážení klienti, každá česká domácnost v průměru přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem na jaře skoro o 13.000 korun. Toto období přineslo více než polovině (57 procent) Čechů, Moravanů a Slezanů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí. Toto zjištění vyplývá z nezávislého výzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti a společnost Partners připravila mezi tisícovkou respondentů agentura MindBridge Consulting.

Srpnový průzkum ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely průměrně sedm měsíců, 15 pct déle než rok, 40 procent má rezervy na nejvýše dva měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň tři měsíční příjmy," upozornila Baslová.

Častěji proti uvedenému průměru finančně dopadl koronavirus na Pražany (67 procent) a z dílčích skupin na podnikatele (72 procent). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory. Zvýšené výdaje a současně snížené příjmy postihly pětinu Čechů (21 procent), která tratila 32.000 Kč. Snížení příjmu se týkalo téměř poloviny (43 procent) domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24.000 Kč. „Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace," uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.

Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil skoro 8.000 Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do 2.000 Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5.000 Kč. Finanční výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou vytvářet i úspory, 22 procent lidí vyjde „taktak" a zbylých šest procent si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista