Senát schválil zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky.

Vážení čtenáři, milí klienti, doba oddlužení se ode dneška zkracuje z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přináší vládní novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, kterou dne 10. července 2024 schválil Senát beze změn.

Nevyhověl tak doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily rovněž organizace na pomoc potřebným. Základní minimální srážka přitom měla podle senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně-právního výboru představovat pět procent z minimální mzdy. Úprava byla podle předsedy senátního Ústavně-právního výboru Tomáše Goláně reakcí na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. Současně měla vytvořit tlak na to, aby současných půl milionu lidí v exekuci vstoupilo do oddlužení, což podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila není jisté. Opatření by pomohlo věřitelům, jimiž jsou matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo bytová družstva, uvedl Goláň. Podle Hany Kordové Marvanové by ale postihla dlužníky s minimálními příjmy. Kritici ve shodě s organizacemi na pomoc potřebným varovali, že by zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky vedlo k práci „na černo" a bylo v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání.

Zmíněná novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně. Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pakliže by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Advokátního deníku, České justice a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista