Průměrný našinec šetří více než zbytek Evropy.

Vážení čtenáři, milí klienti, průměrný Čech, Moravan a Slezan šetří více než lidé ve zbytku Evropy, je spokojený se svou finanční rezervou a méně se v posledním půlroce zadlužil. Toto zjištění vyplývá zempirického šetření inkasní společnosti EOS mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích.

V posledním půl roce se zadlužil každý sedmý Čech. Potraviny byly v tuzemsku po energiích druhou položkou, na kterou si půjčit, a to i přesto, že Češi v porovnání s jinými Evropany častěji nakupují ve slevách. Cenu u každodenních nákupů zohledňuje šest Čechů z deseti a stejný počet preferuje nákup zlevněného zboží. Jiní Evropané se zadlužují více. Nový dluh vznikl v době krize u každého pátého obyvatele Evropy, v Maďarsku a Rumunsku se nově zadlužilo 30 procent ze všech respondentů. Ačkoli si dotázaní v západní a východní Evropě půjčovali na rozdílné položky, pro celý kontinent je společné to, že se lidé zadlužovali kvůli pokrytí základních životních potřeb, jako jsou energie a jídlo, nebo výdaje na zdraví. „Lidé v celé Evropě se nově zadlužovali především kvůli položkám důležitým k životu, jako jsou energie nebo potraviny, což je znepokojivé. Celkově ale ze studie vyplývá, že většina dotazovaných s penězi nakládá zodpovědně," oznámil jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.

Největší škrty Evropanů v plánovaných výdajích tvořilo cestování, stravování v restauracích, kultura a volnočasové aktivity, kterých se vzdala třetina Evropy. Češi se uskromnili ještě více, výdaje za tyto položky omezili až o 45 procent a snahu ušetřit ukázali rovněž u nákupu oblečení a každodenních malých radostí. U mladších respondentů je odhodlání ušetřit o to výraznější, o co menší jsou jejich finanční rezervy. Na výdajích na cestování nebo drobnosti typu káva s sebou šetří každý třetí. Největší odhodlání šetřit vykazují v celé Evropě lidé starší 51 let, 23 procent z nich taktéž své úspory považuje za dostatečné. Nejoptimističtější situace panuje v Německu. Tam je se svou finanční rezervou spokojený takřka každý třetí. Naopak nejhoršího výsledku dosahuje jih Evropy, kde si dostatečnou finanční rezervu vytvořila desetina Srbů a 17 pct Chorvatů. V České republice považuje své úspory za dostatečné čtvrtina lidí. Spokojenost s finanční rezervou u Čechů stoupá úměrně s věkem. Pouze 21 procent mladých Čechů považuje stav svých peněžních rezerv za dostatečný. Své budoucí finanční situace se bojí 47 procent všech respondentů. Obavy z budoucnosti mají zejména mladí v České republice, kde se rostoucích cen bojí více než tři čtvrtiny oslovených. Část mladých Čechů má stejně jako jejich evropští vrstevníci také obavy ze ztráty zaměstnání, ačkoli je situace na českém trhu práce dobrá.

Mgr. Petr Jezdinsky, právník (s využitím inkasní společnosti EOS a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista