Novela insolvenčního zákona hodlá zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky.

Vážení čtenáři, milí klienti, připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch. ČTK o tom informoval Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých právních expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.

Zezulka proti tomu upozornil, že zkrácení doby obecně nesnižuje kvalifikační podmínky pro vstup do oddlužení. „Insolvenční zákon trvá na existenci poctivého dlužníka, který bude schopen hradit náklady insolvenčního řízení a ekvivalentní sumu věřitelům," sdělil. Harmonogram dalšího postupu legislativních prací a oficiální předložení návrhu legislativní novely do meziresortního připomínkového řízení nelze podle Zezulky aktuálně přesně určit. Proces oddlužení podle nynějších pravidel trvá pět let, u seniorů již nyní tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. „Zkrácení doby oddlužení je nutné, protože Česká republika je součástí jednotného trhu Evropské unie a musí ctít stejná pravidla, jako každý jiný členský stát - u živnostníků. U fyzických osob jde o vlastní iniciativu," řekl ČTK ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Zkrácení doby oddlužení je podle jeho názoru politická otázka, jestli více dluhu škrtnout u věřitelů a dlužníka nechat zaplatit méně. U specifických skupin dlužníků si to dokáže představit, avšak pod podmínkou, že absolvují kurzy finanční gramotnosti s částečně odloženou splatností po konci oddlužení.

Odborníci varují, že uspěchaný proces schvalování novely bude mít celospolečensky negativní výsledek. „Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,” uvedla ČTK Jarmila Veselá z InsolCentra. „Směrnice EU má jasný záměr spravedlivě vybalancovat a odlišit poctivé i nepoctivé dlužníky, plánuje zohlednit i chování v minulosti, nebo umožňuje majetkové testy, procentuální limity a podobně. Návrh novely z ministerstva však tento záměr ignoruje a zavádí rovnostářský přístup pro všechny," řekl člen expertní pracovní skupiny Bohumil Havel. Stěžejním dopadem této varianty je podle jeho názoru to, že neplacené dluhy zaplatí věřitelé. Dlužníci tak nejsou motivováni k odpovědnému chování, naopak hrozí insolvenční recidiva, dodal. Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. „Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele," upozornil Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nová pravidla oddlužení podle Zezulky mohou motivovat větší počet dlužníků ve vícečetných exekucích, aby konečně řešili svou nepříznivou finanční situaci a s vidinou osvobození od dluhů se znovu zapojili do běžné společnosti a legální ekonomiky.

Existuje i předpoklad, že věřitelé chronických neplatičů naopak získají v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty reálně vyšší uspokojení, než které by mohli důvodně očekávat od rezignovaného dlužníka, poznamenal.

Gabriela Vondrušová z Institutu prevence oddlužení a předlužení nevnímá chronické neplatiče jako bariéru pro zkrácení oddlužení na tři roky. „Z našich zkušeností víme, že ve většině případů tito lidé do oddlužení totiž stejně nevstupují a setrvávají v exekucích," sdělila.

Nové oddlužení je podle ní zaměřené na občany, kteří mají chuť poctivě své závazky splácet a jež se často dostali v minulosti do problému kvůli neférovým podmínkám, které už nejsou možné. Jen dvě procenta lidí, kteří oddlužením prošli, se znovu ocitnou v exekucích, dodala a uzavřela.

Mgr. Petr Jezdinský (s využitím Právního prostoru a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista