Novela exekučního řádu poškodí věřitele, uvádí studie.

Vážení čtenáři, novela exekučního řádu obsahuje řadu návrhů, které znevýhodňují věřitele (oprávněné) vůči dlužníkům (povinným). Toto zjištění vyplývá ze závěrů studie ekonomických dopadů novely z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Avšak dle mínění organizací, které se zaměřují na sociální problematiku a pomoc lidem v tísni, by novela byla naopak spravedlivější a pomohla by omezit tzv. exekuční byznys.

Legislativní novela exekučního řádu mj. zavádí takzvanou teritorialitu exekutorů, tedy místní příslušnost podle bydliště. Exekuce jednoho dlužníka by řešil jeden soudní exekutor. Určil by ho exekuční soud. Nyní se věřitel obrací na exekutora. Organizace vyzývaly i k zastavení starých nevymahatelných exekucí či ke změně výpočtu srážek z příjmu dlužníků. Podle studie CETA je jako věřitele třeba vnímat nejen finanční instituce a pojišťovny, nýbrž také dopravní podniky, obce, malé firmy, řemeslníky či rodiče vymáhající výživné. Novelizace podle studie neřeší úpadek mnoha lidí, kteří se mimo jiné i kvůli špatně nastaveným regulacím dostali do dluhové pasti.

Studie analyzuje obě navrhované novely, tedy vládní a poslaneckou, a upozorňuje na potenciální nežádoucí dopady. Vychází z vlastního nezávislého výzkumu mezi věřiteli z různých odvětví.

„Jakkoliv není možné marginalizovat problém dluhové pasti, smluvní vztah dlužník - věřitel je podle teorie oboustranně výhodná transakce, která má výrazný makroekonomický i mikroekonomický dopad," konstatoval ředitel výzkumu CETA Aleš Rod. Několik let se podle něj zlepšuje postavení dlužníků na úkor věřitelů.

Navrhovaná legislativa podle studie výrazně snižuje pravděpodobnost vymožení dlužných částek. Ve vládní novele jde především o princip jednoho exekutora na jednoho dlužníka, povinné hrazení záloh exekutorovi věřitelem, obnovenou zálohu exekutorovi hrazenou věřitelem po třech letech, není-li vymožena žádná část pohledávky, a kompenzaci plátce mzdy zaměstnance v exekuci. V poslanecké novele se pak zejména o teritorialitu exekutorů na krajské úrovni. V reakci na přijetí novely studie očekává negativní dopady, neboť věřitelé musí pracovat s rizikem uvíznutí zdrojů v nedobytných dluzích. „Na legislativní změny budou reagovat především přenášením nákladů na zákazníky ve vyšších cenách, přepracováním smluvních podmínek v neprospěch potenciálních dlužníků či vymáháním dluhů skrze pochybné agentury," sdělil analytik CETA Jakub Žofčák. Podle loňského tržního průzkumu CETA mezi subjekty zabývajícími se komunikací s neplatícími klienty se sníží vymahatelnost dluhu zhruba o pětinu. „To vyvolá přímé negativní dopady na veřejné finance minus 12,2 miliardy Kč ročně jen na ušlé DPH, po započítání příslušenství jde zhruba o dvojnásobek, tedy minus 24,4 miliardy korun," upozornila studie.

Podle zástupců organizací na pomoc lidem v tísni by naopak lidem mohlo na splacení dluhů zůstat víc peněz, pokud by nemuseli platit poplatky více exekutorům a měli jen jediného. Systém by se také zpřehlednil a exekutora by vybíral nezávislý soud.

„Byznys s exekucemi se za posledních 20 let roztočil tak, že vytvořil elitní klub nadřazených exekutorů a zasahuje do nejvyšších pater politiky," uvedl šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni nejsou příčinou „explozí exekucí" primárně nezodpovědní dlužníci, ale systém, který straní věřitelům.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK a CETA)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista