Nahrává Lex Covid více dlužníkům (povinným) než věřitelům (oprávněným)?

Vážení čtenáři, v dnešní aktualitě přinášíme v plném znění velmi zajímavý, podnětný a především přínosný článek pana Dušana Šrámka, novinářské autority, který vyšel v deníku E15. Jeho příspěvek velmi vítáme. Dospěli jsme totiž k názoru, že na problematiku zadlužování obyvatelstva, resp. splácení či spíše nesplácení dluhů v České republice nelze pohlížet pouze z pozice práva, národního hospodářství, sociologie či psychologie, nýbrž i optikou zkušeného a uznávaného novináře, který se dlouhodobě pohybuje i mj. v justici, legislativě, resp. politice.

Navíc určitě např. platí rčení typu: „Bez peněz do hospody nelez" nebo „Pořádek dělá přátelé".

„LEX COVID NAHRÁVÁ VÍC DLUŽNÍKŮM

E15, str. 12, dušan Šrámek

Takzvaný Lex Covid přinesl řadu změn v insolvenčním a exekučním řízení. Otázkou je, zda a jak budou všechny fungovat, které bylo opravdu potřeba přijmout a které budou působit problémy.

Odborníci nejvíc oceňují dočasné suspendování lhůt, které jsou stanoveny zákonem.

Bez zákonné změny by exekutoři, insolvenční správci, a především soudy museli odmítat zpoždění lhůt, byť bylo vyvoláno v souvislosti s krizí. Není ale jasné, jak budou praxi soudy postupovat, zda a jak budou požadovat důkazy, že zdržení bylo způsobeno skutečně v souvislosti s krizí. Podnikatelům včetně OSVČ, kteří se v souvislosti s krizí dostali do přechodných ekonomických problémů, pomohou dočasné změny v insolvenčním právu tím, že i fyzické osoby, podnikatelé se mohou přihlásit do oddlužení. Česko musí do roku 2022 implementovat evropskou směrnici a toto je první věc, která na to reaguje.

Pozitivně lze hodnotit rovněž moratorium na dlužnické návrhy úpadku, které dává firmám časový prostor, aby se dostaly z nejhoršího, i dočasná suspendace reorganizačního plánu. Problematické ovšem je, že návrhy nebudou moci podat sami věřitelé, které nemusí zajímat, proč se do finančních potíží jejich dlužníci dostali. Je to tak brutální zásah do jejich majetkových práv, že si přímo koleduje o napadení u Ústavního soudu. 

Obdobně brutální a neomluvitelné je zvýšení částky, pro niž nelze dlužníkovi vydražit byt, ze třiceti tisíc na sto tisíc. Jen pro představu: jestliže členský příspěvek v družstvu vlastníků činí dva tisíce korun, budou muset spoluvlastníci dlužníkovi neplacení nájemného více než čtyři roky tolerovat. Za tu dobu se ale už může dostat do insolvence, a tak jim zbudou oči pro pláč.

Všechny legislativní změny dohromady nahrávají obecně spíše dlužníkům než věřitelům, čímž si vláda zadělává na další šíření druhotné platební neschopnosti. A to nakonec neprošel návrh ministerstva spravedlnosti na povinné zastavování marných exekucí. Jde opět o brutální zásah do majetkových práv. I když jsou nedobytné exekuce problémem, jeho řešení by mělo být co nejvíce ústavně konformní.

Stejný návrh navíc už leží ve druhém čtení ve sněmovně, a ministerstvo se tak pouze snažilo zneužít koronavirové situace k protlačení legislativně i politicky sporného návrhu. Na to, že se pod Lex Covid schovaly i návrhy, které by měly projít normálním legislativním procesem, upozorňovala například i Česká advokátní komora.

Bohužel marně.

I advokátní komora upozorňovala, že pod Lex Covid se schovaly i návrhy, které měly projít běžným legislativním procesem."

Autor: Dušan Šrámek

Mgr. Petr Jezdinský, právník

Bc. Jaroslav Oborný, obchodník s nemovitostmi