Domácností s úsporami loni na podzim přibylo na 71 pct.

Vážení čtenáři, milí klienti, podíl tuzemských domácností, které mají finanční úspory na neplánované situace, se loni na podzim v meziroční komparaci zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Toto zjištění vyplývá z říjnového empirického šetření správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.

Zvýšil se taktéž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent. V meziročním porovnání se mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v předchozím roce činil podíl mužů s úsporami 74 procent, ale u žen 64 procent, loni na podzim mělo úspory 75 procent mužů a 67 procent žen. Muži i ženy měli nejčastěji fin. rezervu jedno až tříměsíčního příjmu.

„Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu výzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků," konstatovala ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň i tří měsíčních platů. Úspory mají nejčastěji mladí lidé ve věku 18 až 24 let, kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu, a Češi, Moravané a Slezané v produktivním věku 45 až 54 let. Ti mají nejčastěji úspory mezi jedno až tříměsíčním výdělkem. Častěji mají úspory občané s vysokoškolským vzděláním, a to 86 procent z nich, či středoškolským vzděláním, 73 procent. Dotazovaných se vzděláním bez maturity má finanční rezervu 63 pct. S úrovní dosaženého vzdělání také roste výše úspor v poměru k příjmu. Např. úspory ve výši přesahující roční příjem jejich domácnosti má 22 procent vysokoškoláků proti 13 procentům respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou.

Spořit se daří zejména obyvatelům Jihomoravského a Jihočeského kraje, nejméně pak občanům kraje Pardubického a Středočeského. Např. v Ústeckém kraji sice mají fin. úspory dvě třetiny domácností, ale zpravidla svého měsíčního příjmu, doplnila Palendalová. Finanční úspory mají častěji lidé žijící v manželství, studenti bez stálého zaměstnání a zaměstnanci pracující v odvětví IT a telekomunikací. Následují pracovníci v armádě a u bezpečnostních složek, stejně jako další zaměstnanci ve státní správě.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (za využití KRUK a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista