Až třetina domácností přišla o část příjmu, konstatoval výzkum.

Vážení čtenáři, pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celé tuzemské národní hospodářství. Každá třetí česká domácnost totiž přišla o jeden či část z příjmů a čtyři procenta domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi, Moravané a Slezané omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Toto zjištění vyplývá z průzkumu, který Česká bankovní asociace uskutečnila začátkem srpna mezi 1 100 respondenty.

Řada českých domácností dle výzkumu přišla o jeden (devět procent) či část (26 procent) z příjmů celé domácnosti. Naopak 60 procent dotázaných deklaruje, že krizi ustálo a o příjmy své domácnosti nepřišlo. „Jedním z vysvětlení je státní podpora např. v podobě kurzarbeitu, která podnikatelským subjektům pomohla udržet zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i samotní lidé, kteří si v dobrých časech tvořili rezervy. Otázkou však je, co s nezaměstnaností udělá podzim a ukončení státních subvencí," konstatovala poradkyně asociace pro finanční vzdělávání Helena Brychová. Vychází přitom z jarního průzkumu, podle kterého si finanční rezervu tvořilo 76 procent Čechů. Češi se během pandemie chovali racionálně a nadpoloviční většina z nich učinila v rámci své domácnosti opatření, která měla pomoci jejich rodinnému rozpočtu. Jedním z nejčastějších bylo omezení běžné spotřeby (38 procent) a posléze odklad větších nákupů (32 pct). To nepřímo potvrzuje i statistika České národní banky, podle které domácnosti šetřily a jejich vklady v komerčních bankách rostly.

„Nové půjčky na bydlení i spotřebu se však paradoxně „chovaly", jako by žádná pandemie nebyla. Vysvětlení je jednoduché, velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušená daň z nabytí nemovitosti. Koupě rodinného domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal," upozornil hlavní poradce asociace Vladimír Staňura. Méně občané použili rovněž příspěvky připravené vládou v rámci pomoci OSVČ (ošetřovné, kompenzační bonus, přímá podpora) nebo možnosti si odložit splátky úvěru (sedm procent), kterou obchodní banky od počátku vyhlášení nouzového stavu svým klientům umožňovaly.

„Všem dlužníkům s povoleným odkladem splátek doporučuji zamyslet se nad svým rozpočtem a připravit se na obnovení splátek. Dlužníci, kteří mohou splácet i přes povolený odklad, by tak měli učinit. Chybou by bylo věnovat volné peníze na letní radovánky a pozapomenout na riziko právního a exekučního vymáhání v případě nesplácení půjček po ukončení odkladů," podotkl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Pandemická situace se určitým způsobem promítla i do smýšlení většiny Čechů (66 pct). Ti o svých financích chtějí pro futuro více přemýšlet, případně si i více spořit. Více než třetina dotázaných však deklaruje, že pandemie jejich způsob uvažování o financích nijak neovlivnila.

„Vzhledem k prognózám vývoje tuzemské ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli," uzavřela Brychová.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webových stránek České tiskové kanceláře)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista