Návrhy na zavedení tzv. zásady teritoriality exekutorů sněmovní výbor odmítl.

Vážení čtenáři, místní příslušnost exekutorů Sněmovna patrně neschválí. Ústavně právní výbor totiž při jednání o vládní novele příslušných zákonů všechny poslanecké návrhy na uzákonění takzvané teritoriality odmítl. Z předlohy chce výbor navíc vypustit pravidlo, podle kterého by dlužníci, kteří čelí více exekucím, mohli mít do budoucna jednoho exekutora. Odmítnutí místní příslušnosti exekutorů ocenila Česká asociace věřitelů, Exekutorské komoře je naopak líto, že tento návrh neprošel.

Ve zmíněném výboru neuspěla čtveřice návrhů na zavedení úplné nebo částečné místní příslušnosti exekutorů. Aktuálně si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit. Zavedení takzvané teritoriality podporuje Exekutorská komora dlouhodobě. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Na návrh svého předsedy Marka Bendy (ODS) chce výbor z vládní novely vyškrtnout ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení.

Členové výboru naopak většinově podpořili návrh Kateřiny Valachové (ČSSD) a Patrika Nachera (ANO) uzákonit tzv. chráněný účet. Zvláštní bankovní konto by mělo podle předkladatelů zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz.

Šanci dal výbor dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Podpořil Výborného návrh, podle kterého by dlužníkům vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Navíc by se podle přijaté Nacherovy úpravy mohly zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Výbor navíc chce, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok, jak prosazuje Jan Farský (STAN). Podle podpořeného návrhu Výborného by se mohlo snížit penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění.

Za nehlasovatelnou označili sněmovní legislativci úpravu skupiny poslanců omezující exekuce movitých věcí. Upravený pozměňovací návrh ale bude předložen ve druhém čtení. Podle Exekutorské komory by schválení omezení mobiliárních exekucí značně poškodilo věřitele včetně bytových družstev a rodičů čekajících na alimenty. Česká asociace věřitelů považuje případné omezení exekucí movitých věcí za rizikové.

Exekutorská komora dlouhodobě podporuje chráněný účet, ale není přesvědčená o navrhovaném technickém řešení, uvedla. „Stejně tomu je v otázce zastavování marných exekucí do 1 500 Kč. Tuto snahu vítáme, ale všechny navrhované částky, které by měl stát uhradit, jsou násobně pod náklady exekutorů," dodala. Komora také uvítala, že neprošel návrh na převedení centrální evidence exekucí pod ministerstvo spravedlnosti.

Chráněný účet vnímá pozitivně také Česká asociace věřitelů, i podle ní jsou ale u něj potřeba technické úpravy, uvedl prezident asociace Pavel Staněk. „Hrozbu pro věřitele stále představuje povinné zastavování exekucí po třech letech, kdy by věřitel po uplynutí tohoto období musel pro pokračování exekuce zaplatit zálohu. Takové období je nepřiměřeně krátké, z aplikační praxe víme, že řada exekucí začne být splácena i po pěti a více letech," doplnil Staněk. Přijatelný je podle něj návrh na zastavení exekucí starších tří let pro dluhy do 1 500 Kč.

Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se např. v případě vymáhání výživného.

Legislativní předloha také zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by soudní exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Výbor podpořil v této souvislosti úpravu Dominika Feriho (TOP 09), podle které by tento princip v případě vícečetných exekucí nedopadl na ty, které takzvaně čekají v pořadí.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů Advokátního deníku, Právního prostoru, Exekutorské komory ČR a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista